Žabáci

Počasí nám letošní odemykání posunulo o nějaký ten týden po bílé sobotě. 13. dubna však již bylo celkem příjemně. 

Sraz vodáků ve  Staré hospodě ovšem příliš optimisticky nevypadal. Mezi prvními přišli oznámit Štefan a Jirka, že pro zdravotní indispozici jet nemohou. Na náčelníka, jako jediného možného zadáka, tak vycházeli celkem tři ženští háčkové a tři děti. A to i na Romana bylo moc. Pokusy o sehnání náhradních vodáků selhaly a tak se Štefan s bolavými zády a Jirka s virózou rozhodli, že řeku sjedou. Po nástupu do auta spolykali Ibalgin a Paralen a mohli jsme vyrazit směr Kynšperk.

Tentokrát se nám (díky Štefanovi) podařilo vzít s sebou k odemčení náš krásný klíč. Vlastně nám nechybělo vůbec nic - naopak. Po seskládání lodí z vleku a odjezdu auta, náčelník, který se stále nemohl dopočítat, zjistil, že jedna kánoe přebývá. Návrh, že na ní pošleme přítomné děti coby plaváčky, byl zavrhnut. 

Štefan odemkl klíčem řeku nám Šabiňákům i ostatním vodákům a pak jsme se konečně mohli chopit pádel a pustit se po proudu dolů.

Nad Dasnickým jezíkem nezklamala k potěše ostatních opět kánoe vedená Jirkou T. s posádkou Vojta P. a Soňa P. a 50 cm od břehu se poroučela pod hladinu. Vojtíšek, který zůstal na chvíli pod lodí, odhalil příčinu potopení - byl to vodník.  Musím podotknout, že řeka nebyla nepříjemná a nebyla ani moc zima. Když jsme po převlečení dorazili do hospody U bobra, konstatovali jsme, že Jirka vypadá mnohem lépe a Priessnitzův celotělní říční zábal mu v boji s viry vlastně pomohl.

V hospodě jsme se občerstvili, pro Vojtu, který již v cestě pokračovat nechtěl, přijelo záchranné vozidlo řízené Dášou a my ostatní jsme pokračovali vodní cestou.

O kus níž nás pobavili svým ladným překlopením do vody  Eman s Jarkou. Nebylo prokázáno, jestli ten, kdo tlačil Jarce hlavu pod hladinu a říkal hledej pádlo byl Eman nebo opět již zmíněný vodník.

Zbytek výpravy dorazil do Šabiny bez úhony.

Milé překvapení uchystala Naďa s Fandou, kteří nám přišli naproti i s občerstvením. Další úspěšnou akci jsme zakončili, jak jinak, ve Staré hospodě při jídle a pití. A výborném dortu, který pro Žabáky upekla Dáša.

Tak zase někdy ahoooj.